VĚDOMĚ TVOŘÍM, 
 PROPOJUJI KRUHY
(lidi, znalosti východu a západu, mystiku s moderní vědou - kvantovou fyzikou)

 Jmenuji se Gabriela Dušková, žiji v Brně se synem Otíkem. Na Vysočině, kousek od Velkého Meziříčí, mám postavený slaměný domek ve tvaru Jádra. Na jižním svahu, v údolí řeky Oslavy. Jmenuje se Vesica (vychází z principů Květu Života, posvátné geometrie). Před domkem je nyní nově leknínové jezírko.

Blízko mám k průvodcování. V 17-ti letech jsem začínala provádět skupiny ve Španělsku, a poté je vedla v mnoha jiných zemích.

V roce 2010 jsem vycestovala do Sedony v americké Arizoně, abych se nechala inspirovat učením, které se týká posvátné geometrie, mystiky a poznatků moderní vědy. "Zavolal" si mě tam Květ Života. V té době se po dvou kolech workshopů otevřela možnost účasti na lektorském kurzu nově vzniklé Školy Rozpomínání (bylo nás tam tehdy asi sto účastníků z přibližně 30-ti zemí... trochu to připomínalo celoplanetární schůzku:)).

Poznatky, které se v rámci školy předávaly a pocházely od mnoha domorodých kultur světa, spolu s těmi, na které se přicházelo v "osvícených" veděckých, moderních laboratořích, jsem pak přivezla domů, a od roku 2011 do 2013 je sdílela s mnoha skupinami.

Začátek předpovídané transformace vedoucí k rozšíření vědomí se rozběhl.
Po roce 2012 jsem vnímala, že už ve "škole" fungovat dále nemůžu a ani nechci. Americké smlouvy, copyrighty... nějak mi to ke škole, která vědomí a těla otevírala, nesedělo. Navíc se do pohybu dala vlna nesoucí ženskou esenci. Ta mě naopak přitahovala čím dál víc. Opustit starý styl uvažování, nemuset být stále logická, racionální, výkonná, poslušná co se pravidel a norem týče, byla občas výzva. Ale jít proti sobě? To už nebylo možné.

Změnila jsem stravu, začala cvičit intenzivněji QiGong, vyléčila se z endometriózy (v nemocnicích se traduje, že vyléčení možné není), porozdávala věci, které jsme doma nepoužívaly. Průvodcování mi zůstalo, jen se otočil kontext. Dříve jsem vyjížděla z domova směrem ven a skupiny vodila na místa, kde se účastníci zaměřovali na to, co se nacházelo kolem. Dnes vedu kruhy, kde stáčíme pozornost z venku dovnitř, což je návratem domů, do skutečného "doma".

Zemí jsem procestovala hodně, jsou nádherné. Miluji přírodu, východy a západy Slunce, moře, hvězdy, ale stejně mě nejvíce baví a těší poznávat sebe zevnitř. Spojovat se s ESENCÍ a rozpouštět ego.

Cesta je jako meditace. Pokud jsme propojení, ve vědomí, pak postřehneme, co běžně vidět není. Mé nynější průvodcování vede právě k těmto pokladům. Nachází se uvnitř, ve vlastním těle, jsou nesmírné hodnoty, čekají, až se jich začneme dotýkat.

Věřím, že největším darem je, když potkáme sebe. Poznáme se. Vzpomeneme si, kým jsme.

Propojuji nás v kruhu. Důvěra ve spojení s jinými generuje velkou sílu. I když jsme si zakázali pojmenovávat některé věci, prožitky, jako léčivé, stejně se léčivá esence, v kruhu přítomná, z něj odpárat nedá:) Podobné je to s bylinami, pohledem do vycházejícího Slunce, naladěním se na srdce, na vlastní střed.
Stačí jeden člověk v kruhu, který není v egu, a v tu chvíli se zvyšuje vibrace. Jedná se o čistou fyziku. A taktéž mystiku, protože život není logický, život je především mystický (tedy přirozený a jednoduchý). Dokud nám naše mysl bude tvrdit opak, pak zůstane mnoho dveří zavřených. Začít je otevírat si žádá odvahu a vystoupení z komfortní zóny. Osobnost je jen program z mysli. Podstata všeho se nachází "za myšlenkami".

Gabi

Video z Vesicy „Be Happy“